|
|
Varhanní dílo Miloslava Kabeláče
Káčerková, Michaela ; TŮMA, Jaroslav (vedoucí práce) ; ČERNÝ, Pavel (oponent)
Cílem této prácš je soustředit informace o skladatelově díle, kde se uplatňují varhany. Jedná se tedy o dvě fantasie op. 32, Čtyři preludia pro varhany op. 48 a dvě symfonie - 3. symfonie op.33 a 8. symfonie op. 54. Aby byl výčet autorova varhanního díla kompletní, je potřeba zmínit rovněž elektroakustickou kompozici E fontibus Bohemicis op. 55. První kapitola stručně pojednává o životě a díle této významné osobnosti české hudby 20. století. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým dílům a zmíněna je rovněž Kabeláčova kompoziční technika a nové způsoby notace.
|
|
|
Česká tubová koncertní literatura
Adamec, Jan ; MALIMÁNEK, Karel (vedoucí práce) ; SUŠICKÝ, Jiří (oponent)
V této práci se zabývám skladbami českých autorů, ve kterých vystupuje tuba, nebo tuby jako sólový nástroj. Na následujících několika stranách se můžete dočíst množství informací o skladbách nejrůznějších žánrů, od dechovky přes skladby tzv. vážné hudby až po jazz. Kromě faktických informací týkajících se vzniku jednotlivých kompozic, či okolnostech premiér, zde naleznete také krátké medailony shrnující životopisy dotčených skladatelů. Za obzvláště přínosnou považuji sekci nazvanou SLOVO AUTORA, ve které cituji informace, které mi o skladbách řekli sami jejich tvůrci.
|
|
| |
|
|
Pozdní skladby Mortona Feldmana
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Ve své disertační práci se snažím vytyčit teoretický model, na jehož základě bychom mohli lépe proniknout do hudebního dění v pozdních skladbách Mortona Feldmana (např. Piano and String Quartet, For Bunita Marcus atd.). Tyto skladby jsou extrémně dlouhé, „opakuje“ se v nich omezené množství hudebního materiálu, nesměřují k žádnému vrcholu, nenacházíme zde žádný „zastřešující“ kompoziční systém, v jejich průběhu dochází k volnému střídání či kombinování hudebních ploch a jsou zdůrazňovány akustické kvality využitého tónového materiálu. Součinnost uvedených atributů vytváří zvláštní druh „hudebního uspořádání“, které označuji termínem rhizomatická forma (v návaznosti na koncept rhizomu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho). Ve své práci se nejprve zabývám Feldmanovými vlastními texty a současným stavem bádání. Následně nastiňuji postavení tohoto skladatele v kontextu poválečné hudební avantgardy („newyorská škola“, Anton Webern, Pierre Boulez a Karlheinz Stockhausen, musique informelle). Hlavní část textu tvoří kapitola o rhizomatické formě; před diskuzí tohoto pojmu se věnuji příbuzným tématům: kompoziční a akustická realita, diference a opakování, rychlost a intenzita. Své poznatky se neustále snažím dávat do souvislosti s Feldmanovými ranými skladbami (např. Intermission 5 a 6). Na vhodných místech rovněž srovnávám skladatelův přístup k hudební struktuře s postupy a technikami abstraktních expresionistů (např. Mark Rothko či Jackson Pollock) a spisovatelů jako Samuel Beckett a Franz Kafka. V návaznosti na koncept rhizomatické formy se pokouším analyzovat Feldmanovu kompozici Patterns in a Chromatic Field pro violoncello a klavír.
|
|
|
Paul Hindemith a jeho Sonáta pro fagot a klavír
Šmíd, Jan ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HUDEČEK, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností skladatele Paula Hindemitha a jeho Sonátou pro fagot a klavír. Úvodní kapitola pojednává o životě a zásluhách skladatele. Další část se věnuje vlastní skladbě a obsahuje také formální rozbor. Závěrem je uveden výběr skladeb pro dřevěné dechové nástroje a přehled Hindemithových sonát.
|
|
|
Tvorba Jana Klusáka a Marka Kopelenta
Nečaský, Jan ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce o fenoménu Nové hudby a dvou představitelích Marku Kopelentovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena na dvě části, část teoreticko-historickou a analytickou. Teoreticko-historická část pojednává o Nové hudbě a hudebním ţivotě obou skladatelů, jejich působení v hudebních tělesech Musica viva pragensis (Kopelent) a Komorní harmonii (Klusák) o moderních postupech, která skladatele ovlivnila. Tato část je rozdělena na tři kapitoly. První se týká Nové hudbě a charakterizuje ji, další pojednávají o skladatelích. Druhá část bakalářské práce je analytická. Jedná se o rozbor skladeb Jitřní chvalozpěv (1978) Marka Kopelenta a VII. invence pro orchestr (1972−73) Jana Klusáka. Práce je napsána s pouţitím uvedené literatury a na základě osobních rozhovorů s oběma skladateli. V analytické části jsou přiloţeny skeny rozebíraných partitur.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Arthur Honegger - Koncert pro violoncello
Štěpánek, Matěj ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; ERICSSON, Mikael (oponent)
Tématem této magisterské diplomová práce je violoncellový koncert Arthura Honeggera. Cílem práce je prozkoumat okolnosti jeho vzniku, provést základní strukturální analýzu, upozornit na fakt, že navzdory vysoké řemeslné i umělecké kvalitě tohoto díla se mu nedostává adekvátní pozornosti a přispět k rozšíření povědomí jak o této skladbě, tak o jejím autorovi. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První prozkoumává skladatele a jeho život, zejména období od dětství do roku 1929, kdy byl koncert pro violoncello napsán. Druhá pojednává v několika kapitolách přímo o koncertu samotném. O jeho formální, rytmické a tematické struktuře, jazzových prvcích a zvláštních interpretačních technikách, kadencích a dostupných profesionálních nahrávkách.
|
host ::
RSS.